Puberta - 2. část
26. 3. 2007
PUBERTA - 2. část
Všechno opravdu prožíváš
Rodiče a přátelé těsnadno rozčílí. Maličkosti, které ti dříve nevadily, těnáhlédoháník zuřivosti. Možná ti mladší sestra začíná "lézt na nervy". Zlost je v pubertěúplněnormální- mohou za ni hormonálnízměny. Vždyť mnoho žen se kvůli nim chová stejněpodrážděnětěsněpřed menstruací.
Náladovost také patří k pubertě. V jeden okamžik jsi opravdu šťastná a o chvilku později se rozčílíš nebo na tebe padne smutek. Až se budeš zase zlobit, zkus počítat do deseti (funguje to!) a zamyslet se nad tím dřív než začneš křičet na mámu nebo na kamarádku.
Hodněpláčeš
Pláč se může dostavit z vážných důvodů - z něčeho je ti smutno, nebo jsi zklamaná. K slzám ovšem stačí i to, že jsi svou oblíbenou gumičku do vlasů zapomněla v tělocvičně. I to je normální! Mnoho žen mívá tzv. premenstruační syndrom (viz PMS oddíl na těchto stránkách), a stejnépříznaky vykazuje i většina dívek v pubertě. Smiř se s tím, že jsi v tomto období trochu přecitlivělá.
Cítíš se být více ženou
Některédívky si začnou více uvědomovat svéženství. Ať už dáváš přednost hokeji s kamarády nebo hovorům o laku na nehty, obojí je v pořádku!
Máš pocit, že jsi divná
Patrněse srovnáváš s přáteli a máš pocit, že s tebou není všechno v pořádku. Také se možná cítíš nejistá. Hádej, jak jsou na tom oni. Úplněstejně! Tváosobnost se rozvíjía vyhraňuje - a ty bys zatím ze všeho nejvíc chtěla co nejsnáze zapadnout mezi ostatní. Na štěstípro tebe tváosobnost tento boj vyhraje a z tebe vyroste sebejistýdospělýčlověk. Nezapomeň, že i tvoji vrstevníci se zabývají více sami sebou, takže ty středem jejich úvah patrněnebudeš.
Je to jen puberta: zachovej klid!
Neustále ti opakujeme, že tohle všechno je normální. Víš proč? Protože to opravdu je normální! Pokud se ti podaří zachovat klid, můžeš toto jedinečné období života využít k sebepoznávání. Tady máš několik rad, jak toho dosáhnout:
* Pečuj o sebe - jez tak, jak máš (k večeři bys neměla chtít jenom zmrzlinu). Jez hodněovoce a zeleniny. Sportuj. Tvému tělu to prospěje a odpočineš si i duševně. Na tenisovém kurtě, na aerobiku nebo v posilovněze sebe můžeš dostat i případnou zlost. Bez ní ti bude zase výborně.
* Komunikuj - je to překvapivé, ale rodiče a učitelé ti mohou dost pomoci. Pokud ti to lépe vyhovuje, můžeš se obrátit i na jiné dospělé. Kamarádi možná opravdu ocení, že se s tebou děje totéž, co s nimi, ale nečekej od nich zaručeněsprávnéinformace. Raděj se obrať na někoho, kdo už to má za sebou.
* Soustřeď se na školu a záliby - vyvíjí se ti mozek a tady se ti nabízí možnost, jak jej využít. Věci, kterétěbavily dřív, budou ještězábavnější a najdeš si i další zájmy. Zkus nějakou tvořivou činnost, která by ti umožnila vyjádřit až dosud neznámé pocity.
Za kým s tím vším mám jít?
Dospělí
Nejprve bys měla jít za někým dospělým, protože tvoji vrstevníci nemusí mít přesné informace - i když si oni a také ty sama myslíte opak. Správné odpovědi na tvéotázky jsou velice důležité.
Pokud jsi s mámou nebo nějakým jiným dospělým o spoustěvěcíjiž hovořila, je to výborné. Otázky se potom kladou snáze. V některých rodinách se však konverzace o lidském těle omezuje na skladbu potravy a čištěnízubů. Řada dívek potřebuje k debatěsebrat odvahu. Často se cítí divněa v rozpacích. To jeúplněnormální. Určitěby těto však nemělo odradit od hovoru, protože možnost promluvit si o vlastních pocitech (ať už strachu, obavách, radosti nebo zmatku) ti přinese velkou úlevu.
Přátelé & příbuzní
V mnoha rodinách není tou pravou osobou matka, ale někdo jiný, s kým se ti o tom bude hovořit snáze. Může jít o nevlastní matku, otce, babičku, tetu nebo starší sestru. Některédívky oslovísvou učitelku, výchovní poradkyni nabo lékařku. Jiné se obrátí na maminku kamarádky, protože se jim s ní mluví lépe.
Správný čas
Pokud se rozhodneš, za kým půjdeš, určitěbys ráda zvolila správnýokamžik. Jestli se chceš např. zeptat mámy, vyber si chvíli, kdy se nezabývá něčím důležitějším. Má-li máma pořád plné ruce práce, zkus jí říct: "Mami, potřebovala bych si s tebou o něčem promluvit, až budeš mít chvilku."" Alespoňnebudeš rozhovor neustále odkládat.
Sama nejlépe víš, jak se známými lidmi hovořit. My ti jen nabízíme způsob, jak se dostat k tématu. Bylo by dobré, sepsat si otázky předem na papír. Na žádnou tak nezapomeneš. Ale ať už zvolíš jakýkoliv přístup, oběbudete patrněrády, že jste si promluvily.
Všechno opravdu prožíváš
Rodiče a přátelé těsnadno rozčílí. Maličkosti, které ti dříve nevadily, těnáhlédoháník zuřivosti. Možná ti mladší sestra začíná "lézt na nervy". Zlost je v pubertěúplněnormální- mohou za ni hormonálnízměny. Vždyť mnoho žen se kvůli nim chová stejněpodrážděnětěsněpřed menstruací.
Náladovost také patří k pubertě. V jeden okamžik jsi opravdu šťastná a o chvilku později se rozčílíš nebo na tebe padne smutek. Až se budeš zase zlobit, zkus počítat do deseti (funguje to!) a zamyslet se nad tím dřív než začneš křičet na mámu nebo na kamarádku.
Hodněpláčeš
Pláč se může dostavit z vážných důvodů - z něčeho je ti smutno, nebo jsi zklamaná. K slzám ovšem stačí i to, že jsi svou oblíbenou gumičku do vlasů zapomněla v tělocvičně. I to je normální! Mnoho žen mívá tzv. premenstruační syndrom (viz PMS oddíl na těchto stránkách), a stejnépříznaky vykazuje i většina dívek v pubertě. Smiř se s tím, že jsi v tomto období trochu přecitlivělá.
Cítíš se být více ženou
Některédívky si začnou více uvědomovat svéženství. Ať už dáváš přednost hokeji s kamarády nebo hovorům o laku na nehty, obojí je v pořádku!
Máš pocit, že jsi divná
Patrněse srovnáváš s přáteli a máš pocit, že s tebou není všechno v pořádku. Také se možná cítíš nejistá. Hádej, jak jsou na tom oni. Úplněstejně! Tváosobnost se rozvíjía vyhraňuje - a ty bys zatím ze všeho nejvíc chtěla co nejsnáze zapadnout mezi ostatní. Na štěstípro tebe tváosobnost tento boj vyhraje a z tebe vyroste sebejistýdospělýčlověk. Nezapomeň, že i tvoji vrstevníci se zabývají více sami sebou, takže ty středem jejich úvah patrněnebudeš.
Je to jen puberta: zachovej klid!
Neustále ti opakujeme, že tohle všechno je normální. Víš proč? Protože to opravdu je normální! Pokud se ti podaří zachovat klid, můžeš toto jedinečné období života využít k sebepoznávání. Tady máš několik rad, jak toho dosáhnout:
* Pečuj o sebe - jez tak, jak máš (k večeři bys neměla chtít jenom zmrzlinu). Jez hodněovoce a zeleniny. Sportuj. Tvému tělu to prospěje a odpočineš si i duševně. Na tenisovém kurtě, na aerobiku nebo v posilovněze sebe můžeš dostat i případnou zlost. Bez ní ti bude zase výborně.
* Komunikuj - je to překvapivé, ale rodiče a učitelé ti mohou dost pomoci. Pokud ti to lépe vyhovuje, můžeš se obrátit i na jiné dospělé. Kamarádi možná opravdu ocení, že se s tebou děje totéž, co s nimi, ale nečekej od nich zaručeněsprávnéinformace. Raděj se obrať na někoho, kdo už to má za sebou.
* Soustřeď se na školu a záliby - vyvíjí se ti mozek a tady se ti nabízí možnost, jak jej využít. Věci, kterétěbavily dřív, budou ještězábavnější a najdeš si i další zájmy. Zkus nějakou tvořivou činnost, která by ti umožnila vyjádřit až dosud neznámé pocity.
Za kým s tím vším mám jít?
Dospělí
Nejprve bys měla jít za někým dospělým, protože tvoji vrstevníci nemusí mít přesné informace - i když si oni a také ty sama myslíte opak. Správné odpovědi na tvéotázky jsou velice důležité.
Pokud jsi s mámou nebo nějakým jiným dospělým o spoustěvěcíjiž hovořila, je to výborné. Otázky se potom kladou snáze. V některých rodinách se však konverzace o lidském těle omezuje na skladbu potravy a čištěnízubů. Řada dívek potřebuje k debatěsebrat odvahu. Často se cítí divněa v rozpacích. To jeúplněnormální. Určitěby těto však nemělo odradit od hovoru, protože možnost promluvit si o vlastních pocitech (ať už strachu, obavách, radosti nebo zmatku) ti přinese velkou úlevu.
Přátelé & příbuzní
V mnoha rodinách není tou pravou osobou matka, ale někdo jiný, s kým se ti o tom bude hovořit snáze. Může jít o nevlastní matku, otce, babičku, tetu nebo starší sestru. Některédívky oslovísvou učitelku, výchovní poradkyni nabo lékařku. Jiné se obrátí na maminku kamarádky, protože se jim s ní mluví lépe.
Správný čas
Pokud se rozhodneš, za kým půjdeš, určitěbys ráda zvolila správnýokamžik. Jestli se chceš např. zeptat mámy, vyber si chvíli, kdy se nezabývá něčím důležitějším. Má-li máma pořád plné ruce práce, zkus jí říct: "Mami, potřebovala bych si s tebou o něčem promluvit, až budeš mít chvilku."" Alespoňnebudeš rozhovor neustále odkládat.
Sama nejlépe víš, jak se známými lidmi hovořit. My ti jen nabízíme způsob, jak se dostat k tématu. Bylo by dobré, sepsat si otázky předem na papír. Na žádnou tak nezapomeneš. Ale ať už zvolíš jakýkoliv přístup, oběbudete patrněrády, že jste si promluvily.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
